sobota 19. října 2013

Why?! -.-

Achjo.
nojono, dneska mam svátek. No chtěla jsem jít ven, ale místo toho musim být doma, čekat, než se vrátí máma někde z pryč :D , aby mohla zavolat všem příbuzným, a já budu muset dřepět na nějaký úchvatný oslavě mýho přiblblýho svátku, a poslouchat ty seniorský kecy. Fakt nic lepšího už dělat nemůžu.
Bože, za co? mi z toho jebne no.
No moje úžasná maminka mi s svátku koupila dvoje legíny. No naštvala se, když jsem se tvářila alá tohle si jako mam vzít někdy někam na sebe?Hahahaha,no.

No asi už sem nebudu dávat memories. Nechce se mi. Nelíbí se mi tu to.

Ve škole je to uplně nejvíc debilní no. Ty moje známky... no comment, radši. Ale já se učim. Někdy... Achjo.

Ten pocit, když vás kamarádky serou s tim, že váš nejlepší kamarád nemůže být jenom kamarád. Pořát za tim vidí něco jinýho. -.- Bože.

pondělí 7. října 2013

Fotky

,the feeling when you are totally at the bottom ...'

no tak jsem se trochu nudila a vyhrabala někde v mobilu starší fotky z prázdnin, tak sem dvě dám :))
 

sobota 28. září 2013

Memories 2. díl

Sešla jsem pár schodů které mě dělily od nového života. Života bez dětí které jsem měla tolik ráda. ,,Anette'' chytla mně za ruku malá holčička kterou jsem vždy uspávala. Položila jsem kufry a vzala si ji do náruče. ,,Neodcházej prosím..budeš mi moc chybět'' řekla smutně a pevným stiskem mě objala okolo krku. Bylo mi jí tak strašně líto.Jak takové maličké zlatíčko mohla nějaká matka opustit. ,,Lotte..neboj..já se na tebe přijdu podívat ano?'' řekla jsem s povzbudivým úsměvem a ona souhlasně kývla. Položila jsem jí opatrně na zem a pohled přesměrovala na přicházející paní Smithovou. ,,Anette..'' začala. ,,Byla jsi tu s námi od svým třech..v každém z těchto dětí jsi nechala kus sebe. Pomáhala jsi nám když některé nemohlo usnout nebo chtělo k rodině kterou jsme se jim bezmezně snažili nahradit i když matku a otce jim nikdo nenahradí. Děkujeme'' dopověděla a stekla jí slza.,,Já vám moc děkuju..za to, že jste mi nahrazovala maminku. Děkuju za všechno'' i ji jsem objala. Nedokázala jsem si představit, že další den mně nepropudí křik ostatních dětí. Budou mi tak moc chybět. ,,Mějte se tu všichni tak jako doteď..krásně'' rozloučila jsem se posledním mávnutím a i s kufry vykročila z děckého domova. Domova který mi tak dlouho nahrazoval ten pravý.
Nevěděla jsem kam půjdu. Nikoho jsem neměla. Zachránil mě bar přede mnou, který na sebe hlásal celkem velkou cedulí s nápisem ,,Hledáme servírku - ubytování pro ně ZDARMA''. Okamžitě jsem zrychlila a hned se hnala dovnitř. ,,Dobrý den'' pozdravila jsem muže utírajícího skleničky. ,,Dobrej,dobrej..co by jste potřebovala?'' kouknul na mně a sjel mně pohledem. ,,Venku máte napsané, že hledáte servírku'' usmála jsem se a okem koukla ven na tu ceduli. ,,Ano to ano..měla by jste zájem?'' doutřel sklenici a opatrně jí položil na poličku. ,,Ano to měla..jak o tu práci tak i o to ubytování zdarma..'' ,,Dobře..'' podal mi klíčky s číslem 6 a ukázal na pokoj který byl hned v druhém patře. Vyšla jsem tedy schody a odemkla pokoj. Vešla jsem dovnitř,zavřela,položila kufry na zem a nadechla se vzduchu v mém novém pokoji.
Po hodině vybalování jsem měla konečně tu možnost si lehnout na postel. Lehla jsem si a chvilku jen tak koukala do stropu. Přemýšlela jsem nad vším. Nad celým mým životem. Pořád jsem si tak nějak neuvědomovala, že celý můj život v děckém domově skončil. Opět jsem měla nutkání vytáhnout onu fotku. Natáhla jsem se pro malou tašku kde byla. Opatrně jsem fotku sebrala,lehla zpět a koukala na ní. Pohled mi sjel na mě a Liama. Stekla mi slza která dopadla na rámeček fotky. Okamžitě jsem jí utřela a dál si prohlížela děti které se mnou vyrůstali. Po chvilce jsem fotku položila na noční stolek. Položila jsem ji tak, abych jí viděla pokaždé když půjdu spát.
Schoulela jsem se do klubíčka a přemýšlela. Co teď asi může Liam dělat? říkala jsem si v duchu a vzpomínala na ty chvíle s ním. Ano. Pořád jsem přemýšlela jen nad ním. Z přemýšlení mně vytáhnul hlas v reproduktoru nade dveřmi který hlásil, abych se dostavila dole u baru. Neváhala jsem ani minutku,vstala,trochu se upravila a seběhla schody dolů. ,,Čeká první směna a to noční'' oznámil mi tentýž muž který mě před nějakou tou chvílí přijal jako servírku.,,Dobře..nemám s tím žádný problém'' usmála jsem se a chystala se jít zpět do mého pokoje. ,,Slečno?'' řekl ještě a já se otočila a znovu se usmála. Měla jsem k tomu důvod. ,,Dnes tu bude oslava. Oslava dvacetin pana Payna. Předpokládám, že ho znáte'' ,,To ano..velice dobře'' úsměv mi opadnul a pohled sklesl k podlaze. ,,Nějaký problém? Mám na tu noční vzít jinou servírku?'' kouknul na moji pomalu kleasjící veselou náladu a já jen nesouhlasně zavrtěla hlavou. ,,Dobře tedy.Dnes v 20:00 začíná ta oslava tak aby jste tu v 19:00 byla'' chabě se usmál a odešel kamsi za bar.
Do 19:00 jsem se toulala po městě a když jsem si na hodinkách všimla času 18:30 hnala jsem zpět do baru,vyběhla schody a začala se oblékat. Podle nařízení šéfa jsem si měla obléct šaty. Problém jsem s tim neměla tak jsem začala vybírat ze šatů které mi věnovala paní Smithová. Na konec jsem zvolila - http://www.polyvore.com/cgi/set?id=95722406 .
Blížila se osmá hodina a já byla čím dál tím víc nervóznější...

pátek 20. září 2013

Chococino :3 Diary/2/

,,Ten pocit, když dostanete pětku z matiky... - Like a Boss!"

Jasně, jsem úplně normální. Dostat pětku z matiky, ještě z takových primitivních zlomků -.-. Jenomže já myslela, že se to má dělat jinak... No nevadí, opravím si to.

Dneska jsme měli ve škole strašně nudné hodiny. Takový ten pocit, když si nejste jistí, jestli usnete teď nebo až za dvě minuty. Za půl hodiny mi začíná trénink. Už jsem vám řekla, že hraju volejbal? Asi ne. Nevadí :'D.

Moc mně nenapadá co psát. Tak třeba to, že... ne, to je jedno. Nebudu vás zatěžovat mýma problémama..
---
No, tak včera na tréninku dobré :). Dneska odjíždíme na dvoudenní zápas do Sokolova, takže to tam zas všechno zkazim :'D. No neljepší je, že máme hrát ,štstkový' a já v životě šestkový nehrála. A na tréninku jsme si samozřejmně zkusit zahrát nemohli... To místo toho dá radši trenér posilku, žejo... Nechápu -.-.

Tak držte palce, ať nejsme poslední :)


neděle 15. září 2013

Kde je Perri? (Diary /1/)

Tralalalala,trololololol. Toho nadpisu si nevšímejte, prostě se nějak moc poslední dobou koukám na Phiniase a Ferba :D. Nevadí.

No v pátek jsme psaly (zahajovací?) písemku z matiky. Netušim, co od mého supermanského výkonu čekat (y). Radši nic. Zítra je budeme dostáváme opravený, takže jako docela blbej pocit. Nojono, tak taky když jsem velkou písemku na konci minulého roku napsala za 4... (yeah! já vím, jsem borec!) ne, nemyslete si, že jsem takovej dement. Mně to prostě nějak.... ujelo :D. Normálně mívám písemky nejhůř na dvojku :)).

Yeah, jsem zamilovaná! samozřejmě šťastně, jak jinak...  Nojo, možná o tom zatim neví, ale já jsem do něj zamilovaná už asi rok a půl. A víte co? Já se mu ani nedivim, že mně nechce... Má na lepší :). Achjo. Proč mně sakra nechce? Já vim, že o tom nejspíš ani zatim neví, ale stejně.. Hahaha, strašně vás to zajímá. - hele ono se to rýmuje :DD

Jinak dneska celej den válim šunky. A víte co? stahuju si druhej díl Hazzy Pottera, už mi zbývá "jen" 58 minut! yeah. Nikdy jsem žádnej díl H-P neviděla celej. Prostě nevim jak jsem to dokázala... No tak jsem si to samozřejmě musela stáhnout, že ano.. Mám hlad a bolí mě hlava. Asi si půjdu něco najít... Doufala jsem, že budu držet dietu, ale sežrala jsem dvě misky slaninových brambůrků... Achjo -.-. už mi tam zase naskočilo, že to bude trvat hodinu...

Už vás nebudu dál mučit mými žvásty, tak se mějte. Papapapapa. (omg -.-)

DIY- Sukně,šaty - z šátku!

Ahoj :). Na YT jsem našla luxusní diy, jak si vytvořit dokonalé šaty nebo sukni, a to jen z kuhvého šátku a pásku! :) Je to opravdu lehké, protože se to povedlo i mě, a to je co říct. :) Snad se bude líbit :)

Whistlist 0.1

Napadlo mě sem napsat ,pár' věc, které bych si ráda koupila, udělala nebo prostě které bych ráda měla.

Conversky
Conversky jsem už jednou měla, ale pak se mi přestaly líbit, tak jsem je prodala. Jo, nechápu se... Teď bych ale chtěla červený :). Řekla bych, že červený jsou nejhezčí. :)